Jak se budí princezny a O bezpečí

Jak se budí princezny

Lidské tělo a jeho nervový systém je pro mne tím největším mystériem. Žasnu, každý den znovu a znovu nad jejich inteligencí a moudrostí. Moc, kterou nad námi mají hluboké a primitivní struktury nervové soustavy ve mně vyvolává tichou bázeň a nekonečnou pokoru. Skutečnost, že se o naší realitě, způsobu života a schopnosti jej správně vnímat a tvořit rozhoduje na úrovni reflexů a pudů, mne baví. Zpočátku byl můj úžas zároveň plný křeče. To když jsem začala chápat, že to co vím, je neomylně řízeno tím, o čem nevím a nikdy nebude mnou plně objeveno a pochopeno. Po-chopeno, uchopeno v ruce jako důkaz a nástroj, který mi znovu potvrdí, jak mocná, chytrá a studovaná jsem. Ne, nic takového se nekoná. Ani po vystudování dvou vysokých škol se zaměřením na tělo. Ani po dvaceti letech praxe fyzioterapeutky, ani po třech letech studia a práce s traumatem. Dnes vím, že v ruce nebudu držet nic ani za 30 let. Přesto je trauma to, co nyní určuje můj směr a dává velký smysl se jím zabývat.

A tak pouštím vše. Všechna svá domnělá moudra a představy ze školních lavic. Všechny osvědčené metody, na kterých jsem kdy lpěla nebo začala lpět, protože na nich s pýchou lpěli moji neomylní učitelé a vzory. Stačila jedna hodina práce s vlastním nervovým systémem, abych pochopila, že jsem žila v iluzi. Stačila jedna hodina, abych pochopila, že v bublině iluzí žiju nejen já, ale také celá společnost. Včetně elit a odborníků, ke kterým jsem kdy v minulosti s úctou vzhlížela. Nikdy bych neřekla, že vlivem úrazu hlavy a běžných tělesných událostí můj nervový systém vytvoří slepé mapy ve vlastní schopnosti vnímat svět vnitřní i vnější. Probudila jsem se. Díky políbení v podobě výcviku v Somatic Experiencing. Od té doby nepřestávám žasnout nad tím, jak málo jsme informováni o pravdě našich nervových systémů a těl. A tím jsme předurčeni k tomu být obelháváni, manipulováni a retraumatizováni. Stejně zaslepenými jako jsme my sami.

Trauma často není na první pohled vidět. Vytváří v těle specifické sítě. Týká se nás všech. Léčení je však svízelná detektivní práce, plná nášlapných min. Ani kovaní „ezo čističi“ traumat, ke kterým se také poctivě hlásím, nemají a nemohou mít tušení, v jakém stavu je jejich nervová soustava bez přesné a odborně vedené terapeutické pomoci. Informovanost o traumatu v naší společnosti je žalostná. V době koronavirové pandemie více než kdy jindy potřebujeme mít bezpečné a účinné nástroje na regulaci naší nervové soustavy. Dopad na náš nervový systém bude pracovat v čase s každou novou výzvou života. Nikdo nezůstane bez následků. Novináři, komentátoři dění, kterým ústy proteče celý traumatizovaný svět, stejně jako posluchači, diváci, nezaměstnaní, zdravotníci, nemocní a jejich rodiny. Mnozí z nás zjistí, že jsou zbyteční. Někteří naopak vyrostou ze svých pevných celoživotních hodnot, které zůstávají neměnné a mohou sloužit i nadále.

Od začátku tohoto roku pozoruji nárůst nervozity u žen, se kterými pracuji. Nejvíce u žen těhotných a čerstvých matek. Právě těhotné a kojící ženy jsou pro mne ukazatelem doby, stavu společnosti, světa. Jejich nervové systémy jsou extrémně citlivé a promlouvají svými pudy velmi přesně. Zkuste s odvahou rodit nový život do této krušné doby. A přesto ženy rodí. Zatím. Ptejte se žen, co potřebují, aby se cítily v bezpečí a dejte jim to! Pak teprve se svět může změnit k lepšímu…

Ale co ženám vlastně dát? Víme to? Vědí to ony samy? Vědí ony samy, co pro ně znamená bezpečí, když jsou jejich těla dlouhodobě pod vlivem stresu nebo se vyrovnávají s následky traumatu? Možná namítnete, to ví přece každý… Neví. Jsem často překvapena o čem bezpečí u každé konkrétní ženy ve skutečnosti je.

Seznam terapeutů:http://somatic-experiencing.cz/

O bezpečí

Bezpečí je právě ta kvalita, kterou ženy (nejen) potřebují nejvíce, aby došlo k uvolnění v hlubokých vrstvách mozkového kmene a nastal námi všemi milovaný pocit klidu v těle. Bohužel, je opět velmi individuální, protože každé tělo se s vysokou mírou intenzity stresu vyrovnává ve své fyziologii po svém. V praxi pozoruji, že ani ženy, které se chystají k porodu, nemohou s přesností určit, co je pro ně bezpečné. Není to jednoduché definovat. A tak krok za krokem hledáme. Zjištěné informace zůstávají v těle napořád. Zatímco naše rozumová část se domnívá, že pocit bezpečí znamená absenci uprchlíků, roušku na ústech (nepopírám prevenci a důležitou filtrační funkci), úzkostná hygiena, setrvání ve svých příbytcích, nepřítomnost otce u porodu, pudová část nervové soustavy to často vidí úplně jinak. Zkrátka a dobře má zcela odlišný názor, ať se nám to líbí nebo ne, podle vlastní schopnosti podmiňování rozehrává svými bleskovými reflexy strategie přežití ve svých spletitých sítích. Tím rozbíjí naše představy o všem, co jsme si dosud vysnili jako ideál.

Proto se některé ženy bezdůvodně rozplakaly v šokové reakci nad zákazem volného pohybu. Proto některé z žen naopak zůstaly paralyzované a propadly do skepse, deprese a chronické únavy. Proto některé z žen pociťují silný hněv a neví si s ním rady. Proto se zvýraznily jejich bolesti, dušnost, tlak v oblasti pánve.

Pro některé nervové systémy se skrývá největší hrozba právě pod rouškou, doma, v kruhu rodiny a nemožnosti sáhnout si pro pomoc venku. Chci upozornit na výrazný protitah ve schopnosti vnímat bezpečí z našich těl a naší logické, rozumové podstaty. V této době je důležité tento paradox konečně uvidět. Rozhodně buďme připraveni na to, že bezpečí v těle nelze nařídit a logicky odvodit. Z bezpečných nařízení typu: „Paní uklidněte se!“, „Paní uvolněte se!“, „Paní válka nezuří.“, „Jsou horší věci na světě!“, „Měla byste být vděčná, za to co máte!“, ženy nerodí. Ženy rodí z hlubokých informací o bezpečí své nervové soustavy.

Zde jednoduché cvičení jak posílit pocit bezpečí v těle, v hlubokých vrstvách NS:

Postupuj velmi pomalu, asi jako šnek nebo slimák. Hravě realizuj a všímej si vjemů v těle. Pokud by ti nebylo dobře, přestaň. Rozhlídni se velmi pečlivě po místnosti, ve které právě jsi. Klidně několikrát dokola, nad sebe, pod sebe, za sebe. Počkej, až tvé tělo reflexně vydechne. Dále nepokračuj a vrať se k činnosti, na kterou jsi zvyklá.

1. Zkus pro sebe najít příjemné místo k přítomnému bytí, kam se můžeš opakovaně vracet.

Pro někoho to bude celý byt plus zahrada. Pro někoho pouze balkón, koupelna, křesílko, záchod, bunkr, místo na zemi v kruhu, pelíšek z polštářů a dek. Místo, kde jsou jiní lidé nebo naopak jen Ty sama. Co je to pro Tebe?

Pokud své místo máš, uveď své tělo do co nejvíce příjemné a pohodlné pozice. Všimni si, jaká pozice to je. Ležíš, sedíš, polosedíš, pololežíš, dřepíš, klečíš? Podle čeho poznáš, že jde o pohodlnou pozici těla? Která část těla Ti to o tvém pohodlí podává hlášení? Je to horní nebo dolní polovina těla? Střed nebo končetiny? Hrudník, bříško nebo jiná část? Poznatky ze svého těla si klidně napiš na papír. Rozum Ti za to bude vděčný a bude se považovat za hodnotnou součást těla.

2. Zkus vydefinovat, co takové místo pro Tebe znamená, co by mělo splňovat.

Ticho, příjemný zvuk, hudbu, světlo, přítmí, stín, výhled z okna, přehled po místnosti, zamčené dveře, čerstvý vzduch, oblíbenou vůni, pohled na milovaný obraz nebo fotku rodiny, zapálenou svíčku nebo něco jiného? Co je to tvoje? Uvědom si kvality svého místa. Dej si dostatek času.

3. Zkus vybrat 1 – 3 nejdůležitější kvality a pevné body svého místa a zůstaň s nimi. Zkus si uvědomit, co Ti přinášejí dále. Všechny takové kvality zkus propojit s vnímáním svého těla.

Příklad:

Místem je ložnice. Pro mne pevnými body jsou výhled z okna na borovici a modrou oblohu, zapálená svíčka a měkká postel.

• Borovice je pro mne symbolem přírody, stability a klidu. Cítím rostoucí stabilitu v nohách.
• Modrá obloha je pro mne symbolem svobody. Vnímám, jak se rozšiřuje můj hrudník při nádechu.
• Svíčka mi přináší ticho, teplo a soudržnost rodiny. Jsem dojatá, ctím se plná lásky v oblasti očí a srdce.
• Měkká postel je pro mne pohodlí, které nejvíce pozoruji pod svým zadkem, který se může teď dokonale uvolnit.

Pokud jsi takto naladila své tělo, znovu se pomalu, šnečím tempem rozhlédni po místnosti. Počkej na výdech svého nervového systému. Všimni si, jak je na tom tvůj pocit bezpečí nyní. Je to stejné nebo jiné? V čem? A co se změnilo? I nevím nebo nic je odpověď. Neposuzuj se. Chybu nelze udělat, jen vnímej…

Pro těhotné ženy, které se připravují na porod, je důležité tímto způsobem pracovat. Ideálně každý den. Náš instinktivní mozek je ten, který rodí a vyjednává bezpečí v celé nervové soustavě. Rozumí tomuto ladění naprosto přesně. Opětovným všímáním informujete svůj instinktivní mozek o tom, že budujete připravenost na porod a tím snižujete intenzitu stresu v síti neuronů. Dělejte to.  Trénujte. Zkuste přemluvit rozum, aby ztichl, je-li příliš hlasitý a nevěřící.  Stejným způsobem mohou ženy část svého klidného místa, nalezené kvality, pevné body přenést do prostředí, kde hodlají porodit své dítě. Rozhlížejte se. Hledejte pevné body i v čekárně. Individuální, pečlivě vystopované zdroje mohou zásadně ovlivnit průběh porodu. Moje vůně, moje měkká deka, můj župan, moje svačina, fotka mojí předkyně nebo můj symbol nového života jsou pro rozumovou část trapně bezvýznamná gesta, pro náš instinktivní mozek však zastupují velmi mocnou spirituální rovinu léčení. Tu, která je nejvíce ignorována a bez které není cesta z krize ani traumatu ven. Opakováním cvičení můžete podpořit větší pocit bezpečí kdekoliv. Ženy si mohou osvojit dovednost regulace své nervové soustavy, vystoupit z bezmoci a rodit sebevědomě i v době koronaviru. Máte na to!!!

Poslední tip pro těhotné a rodící ženy:

Zkus odpovědět, na co přesně se s příchodem miminka těšíš? Napiš si to. Každý den se na svůj výstup dívej. A těš se…

Ať je to společné objetí s partnerem, stisk ruky, hluboký pohled do očí, teplé tělíčko na své kůži, plná náruč, je se na co těšit. Je proč jít rodit. Má to smysl. Rodina má smysl.

OSOBNÍ PROSBA 

Prosím tímto všechny porodní asistentky, zdravotní sestry a lékaře, ale také rodinné příslušníky, aby si přes vyčerpání i únavu byli vědomi křehkosti rodících a těhotných žen. Vaše oči budou důležitější než kdy dříve. Váš úsměv, upřímný pohled a zájem zprostředkují a nahradí důvěrný vztah, váš podpůrný, měkký a citlivý dotek zajistí uzemnění a zvýší koncentraci na tady a teď. Váš ohled, slušnost, vlastní stabilita a klid, realizována kultivovanou gestikulací a vlídnými slovy, posílí bezpečí v těle. Vaše lidské kvality se stanou součástí zázraku zrození, který neponese následky v podobě traumatu, ale stane se doživotní magickou vzpomínkou na překonání krize, nepřekonatelného významu v životě těhotných a rodících žen.